Degenerativni Myelopatie DM

Degenerativní myelopatie (dále jen DM) je závažné neurologické onemocnění, které bylo poprvé popsáno v 70. letech minulého století. Nejvíce se podobá lidské roztroušené skleróze. Rozvine se v období 5. - 14. roku života psa. Primárně postiženým plemenem je německý ovčák a všechna plemena, která jsou s ním spojená, tedy i československý a saarlosův vlčák. Nejvíce DM propukla u plemene německý ovčák (přeci jen, je to nejrozšířenější plemeno na světě, takže se dá mluvit o velkém množství sebraných informací). Pozor! To ale neznamená, že německý ovčák je původcem tohoto onemocnění. Jak u “vlčích” plemen, tak i u něm. ovčáka se podílel na plemenitbě vlk a byl prokázán i případ utracení vlka v ZOO u něhož se projevila DM! Příčina nám dosud není známa, ale již známe gen, který tuto nemoc přenáší vesele dál.Diagnóza této nemoci je progresivní spinální ataxie (ztráta koordinace) a slabosti, které mohou odeznít nebo pokračovat. Hlavní indicií pro zjištění nálezu je zvýšená hladina mozkového sekretu (z bioptického vyšetření míchy), neboť klinicky je pes bez příznaků, chová normálně. RTG je zcela zbytečný, protože v počátcích nemoci neprokáže vůbec nic.

A jak vlastně nemoc začíná uvnitř? Tam kde to nemůžeme vidět? Jedná se o projev autoimunitní reakce. Bílé krvinky napadají buňky vlastního organismu pomocí vlastních vyrobených protilátek proti mateřským buňkám. Cílem útoku jsou svalové ploténky, což jsou místa, kde se napojuje nerv na svalové vlákno. Svalové buňky za normálních okolností produkují acetylcholin, který napomáhá svalovým stahům a tím pádem pohybu. Protilátky zabrání využití acetylcholinu, tím pádem dojde k blokaci svalových plotének a sval přestane pracovat. V reálu se projevuje svalovou únavou, později atrofií svalů. Organismus má systematicky ničenou nervovou tkáň protilátkami, nejvíce postižená je oblast míchy a ocasních nervů. Spouštěčem této nemoci může i obyčejný zánět nebo očkování. První projev je snížená hybnost zadní končetiny, protože primárně se projevuje v oblasti míchy. Později se snižuje hybnost i ocasu a nakonec končí nehybností celého těla.

Léčba této nemoci:
Cvičení - víme, že autoimunitní útok těla vede k zániku myelinu (izolace kolem nervových vláken) a axonů (nerovových vláken). Dochází tímto ke snížení hybnosti a postupné atrofii, neboť psa to nemotivuje na sobě pracovat. Je tady možnost aerobního pohybu - tedy chůze a plavání, přičemž plavání je mnohem účinnější, neboť nedochází k tlaku na končetiny. A jak na to? Pes s postižením by měl každý druhý den chodit nebo plavat. Začneme 10 minutami, druhý den dáváme volno, aby svaly zregenerovaly a byly nachystané na další den. Postupně prodlužujeme procházky nebo plavání, podáváme zázvor, česnek nebo hořčici, z konz. léků můžeme použít Rimadyl nebo Paralen na snížení bolestivosti. Nejdůležitější je pravidelný pohyb, který vede k tomu, že se pacient postupně zlepšuje.Strava - nebyla prokázána žádná souvislost mezi určitým krmením a snížením následků této nemoci, naopak zhoršení stavu při požívání levnějších krmiv prokázáno bylo (Chappi, Pedigree).

Výhled:
Jediným řešením této nemoci je účinná rodinová selekce. Zvířata, u kterých se prokáže, že tuto nemoc mají, by měli být i s celou rodinou vyřazeni z chovu a dále se na plemenitbě nepodílet. Bohužel, takové řešení není možné u čs.vlčáků a saarlosů, zde není dostačující chovný kapitál. Pokud se pokusíme DM vymítit zvýšením inbreedingu (příbuzenské plemenitby), vzniknou nám vlivem toho jiné nemoci.

Ráda bych poděkovala manželům Markupovým z Chovatelské stanice Kalimero Bohemica za vypůjčení tohoto článku.